Od Nového roku se mění podmínky investičního životního pojištění. Ministerstvu financí se totiž nelíbilo, jakým způsobem se zneužívá jeho daňové zvýhodnění. Některé firmy posílaly zaměstnancům vysoké příspěvky na životní pojištění – formálně. Ve skutečnosti firmy, pojišťovny i zaměstnanci věděli, že tyto peníze neslouží k zajištění rizik, ale budou záhy vybrány. Zaměstnavatel z nich ovšem nemusel odvádět zdravotní pojištění a sociální pojištění. A o to šlo. V slangu pojišťováků a mzdových účtáren se takovému způsobu „pojištění“ říká průtokáč, průtokové životní pojištění.

Napříště si tedy klienti pojišťoven – včetně těch stávajících, změna se týká i již uzavřených smluv – musí vybrat, jestli si chtějí zachovat daňové výhody, nebo možnost předčasných výběrů. Obojí naráz nepůjde. Jen dodejme, co znamená slovo předčasný – pokud se rozhodnete pro hezčí daně, budete si na peníze muset počkat minimálně do šedesáti.

Odůvodnění změn dává smysl. Otázka je, jestli mají správné načasování a jestli tempo jejich zavedení nezpůsobí problémy. To alespoň naznačují pojišťovny a poradenské firmy, na vysvětlení změn klientům prý měly málo času. I proto prý reálně hrozí, že by nepřehledné situace mohli využít nepoctiví zprostředkovatelé pojištění, ať už z finančněporadenských společností nebo interních sítí pojišťoven, kteří klienty přesvědčí, že je potřeba vypovědět starou smlouvu a uzavřít novou. Motivace je jasná – tučná provize. Samotné pojišťovny proto v dopisech klientům vzkazují, že rušení stávajících pojistek je zbytečně a není k němu důvod, co víc – může člověka stát dost peněz.